Chvála valchy
Víte, co je valcha? Pokud tvrdíte, že jde o budovu, kde se valchuje, tedy
kde se zplsťují vlněná vlákna účinkem čpavkové vody, máte zcela pravdu.
Pokud tvrdíte, že jde o hazardní hru, rovněž se nemýlíte. Pravdu máte, i
když tvrdíte, že jde o pracovní nástroj, který tvoří jakýsi dřevěný rám
držící zvlněný plech, nástroj prolévaný potem pradlenek mnoha generací.
Pokud tvrdíte, že nejde o nástroj prací, ale hrací, tedy hudební, také
tato pravda se vám rýmuje. Valchu můžete slyšet v akci na Karlově mostě,
kde hraje kapela Jana Křtitele Nováka, známý a obdivovaný Bridge Band.
Honza má vtipné texty a kapele to šlape jak v New Orleans. Když je chvíli
posloucháte, musíte se podívat dolů, jestli vám náhodou pod nohama neteče
Mississippi. A není to jen suzafon, který tvrdí muziku. Celou sekci bicích
nahrazuje právě valcha. Krásná stará valcha našich prapradlenek, s kovovou
oblou stříškou nahoře. Na valchu se hraje buď prsty, ozdobenými na koncích
kovovými náprstky, jaké mívala moje maminka, když mi štupovala věčně
roztrhané ponožky, nebo různými doplňkovými nástroji, což jsou v případě
pomalých skladeb například kovové metličky na šlehání pěny z bílků. Na
valchu se hraje poklepem, smykem nebo příklepem, kolmo, nebo pěkně ze
strany. Valchou nepohrdne ani výtečný bubeník, protože může užaslému
publiku ukázat, co umí v podivuhodných sólech. Já o tom mluvím proto,
že tahle kapela znovu potvrzuje jedno rčení. Jedem můj známý zedník
tvrdí, že všechny předměty na světě jsou vlastně otvíráky na pivo.
Jiný přítel muzikant tvrdí, že všechny předměty jsou vlastně hudební
nástroje. Přemýšlím o tom často třeba na chalupě, když uklízím a
vyhazuji staré nepotřebné krámy. Jo, kdyby to byly staré nepotřebné
krámy, ale jen barbar dokáže vyhodit hudební nástroj. Jen si ho
poslechněte na Karlově mostě třeba v novákovské variantě příběhu o
tom, jak dědeček měnil, až vyměnil. Nemluvě o takových jemnostech
v textu, že ztrácení jehel je osud nemehel.
František Novotný: Buďme. Radioservis a.s., Praha 2009
18. 3. 2009 - dopis od fanouška
Dobrý den, minulý týden jsem při návštěvě Prahy přecházel Karlův most a mezi
záplavou malířů a prodavačů mne jednoznačně zaujala šestice jazzmanů. Setrval
bych na chvíli na místě, poslouchaje musiku, připomínajícími desky z
Dixielandového festivalu v Drážďanech z osmdesátých let, ale byv ve spěchu a
nebyv sám, byl jsem odtažen na druhý břeh. Název kapely Bridge Band mi naštěstí
zůstal v hlavě, stále ještě okouzlen minutovým zážitkem z Prahy jsem si doma
pustil jedinou zdarma stažitelnou píseň Jazz me Blues a následně objednal CD.
Po tom, co jsem si disk během dvou dnů důkladně a mnohokrát poslechl, neodolávám
a musím Vám Vaši hudbu pochválit. Studuji český jazyk na filosofické fakultě UK
a mimo to hraji na několik hudebních nástrojů, které i sbírám. Proto posuzuji
písně z několika úhlů a detailně. Po tomto posuzování musím říci, že Bridge Band
hraje tak dobrou hudbu, že by stála za poslech i s mizernými texty a z druhé
strany, texty songů jsou tak nápadité a kvalitní, že by stály za to i se špatným
doprovodem. Rýmové konstrukce jsou skvěle propracovány, ale zároveň není zdaleka
ošizena ani myšlenka. Mostní jazz je proto, dle mého soudu, úžasný z obou
hlavních pohledů -- hudebníkova i básníkova, resp. textařova. Tato dvojkvalita je
pak korunována úžasným výkonem valchenisty. Nevěřil bych, kolik zvuků lze na prací
nástroj vyjádřit a téměř lituji, že jsem investoval tolikpeněz do bicí
soupravy. Tolik moje recenze, kterou jsem za poslechu CD musel napsat, i kdyby nebyla
žádána. Předpokládám, že kapela, která působí jižtak dlouho a je zvána na
všemožné akce, už chvály slyšela dost. I tak však věřím, že mé dojmy třeba
někoho potěší.
Jarmil Šlapálek
Last change: 03. 03. 2010, Author: Evzen Thoendel